Jdi na obsah Jdi na menu
 

Keltové

 

Kdysi Krušné hory obývali Keltové (tajemní, skrytí) s podivuhodnou kulturou a náboženstvím. V Krušných horách se vyskytoval keltský ochránce a bůh lesa Certunnos s jelením parožím. Zbloudilé mohl zachránit, ale i zlákat na neznámé stezky a na onen svět. V lese běhali psi s červenýma ušima (červená barva měla spojitost se zásvětím), plazili se v něm rohatí hadi.  
Keltové obdivovali zejména štětinaté kance s mohutnými kly, symbol dravé síly, odvahy a bojovného zápasu. Sošky kanců u sebe nosili jako amulety, zobrazovali je na mincích, posvátných kotlích, zbraních, hudebních nástrojích aj. Ptáky, zvířata, ryby považovali za atributy bohů, nebo je s bohy přímo ztotožňovali a často je spojovali se zásvětím.  
Uctívali stromy, zejména dub a nejposvátnějším pro ně bylo dubové jmelí. Jak popisuje Plinius,  trhali ho o půlnoci v bílých rouchách zlatým srpem a chytali do bílého šátku, aby si uchovalo sílu nebes. Vařili z něho všelék a čarovný nápoj. Nejvyšší druid, keltský kněz, měl moudrost dubu. Předávali svá učení v posvátných dubových hájích odlehlých od oppid, příbytků ostatních. Posvátné pro ně byly lesní studánky, prameny, potoky i močály a zejména všudypřítomné božstvo Slunce a Měsíc. Uctívali také kameny a bizarní skaliska, která se nacházejí zejména na české straně Krušných hor. Měli hluboký vztah k přírodě a k celému kosmu.    
Krušné hory mohly Kelty přitahovat zvláštní atmosférou: „ keltské umění, které se vlněním a směšováním čar snaží vyjádřit skryté vnitřní síly, ovlivnilo severní prostředí, ve kterém tvary nabývají jakési neskutečnosti, jakmile je zahalí mlha nebo pohltí les“, popsal francouzský badatel J. A. Mauduit.
Po celém území Čech se vyskytovalo málo nerostných surovin, výjimku tvořily Krušné hory. Proto Kelty toto území přitahovalo, těžili zde rudu a zpracovávali bronz. Stavěli tu první hutě a slévačskou techniku i vlastnosti různých druhů slitin znali do všech podrobností. Vyráběli železné nástroje a zpracovávali bronz. Skvělé kovolitecké a kovotepecké umělecké práce je proslavily po celé Evropě. V Krušných horách po sobě zanechali pro badatele a archeology řadu čitelných stop. Příkladem je světoznámý keltský „duchcovský poklad“; několik tisíc bronzových šperků nesmírné ceny nalezených v Obřím prameni.